Mad Pack

Odlétáme začátkem února, domlouváme poslední detaily ohledně víz do Botswany s Bonie z cestovní kanceláře v Johannesburgu. Na tenhle rodinkářský výlet jedeme stylově, táta nás odváží na letiště do Vidně.

U odbavení do Madridu jsme upozorněni na možné komplikace s navazujícím letem, snad nebude tak zle. Bylo, v Madridu zjišťujeme, že letadlo do Johannesburgu je opravdu plné, fronty, zmatené pobíhání od okénka k okénku končí vyzvednutím omluvenky ve výši 130 Eur na osobu a odvozem na hotel. Ráno vyzvedáváme nové lístky a krkolomně přes Curych konečně odlétáme do Jižní Afriky. O své blbosti a zabaveném vařiči škoda mluvit.

4.2.2003 jsme konečně v Africe. Po vyzvednutí auta v Avisu následovalo hledání Bonie a její cestovky po Johannesburgu. Povedlo se nám to překvapivě hned napoprvé. Chvilka dohadování a přesvědčování o nezbytnosti našich pasů pro cestování po Jižní Africe končí jasným K.O.. Naše pasy musejí z důvodu vyřízení víz do Botswany zůstat na týden u Bonie. Časem zjišťujeme, že bez pasu se opravdu v téhle zemi člověk obejde.

Následuje přesun přes Pretórii na sever do malého kempu u rybníka zarostlého rákosím s hejny snovačů. Další den stále na sever do mále rezervace Ben Lavin, kde si užíváme samoty, noční jízdy po rezervaci a koupaní v osvětleném bazénu se skleničkou vína, co víc si přát. Další den vjíždíme přes bránu Pafuri do Krugerova parku. Výlet k řece Limopopo plné krokodýlů a naše cesta míří do kempu Punda Maria, kde trávíme první noc v parku. Následující den vstáváme za rozbřesku a z brány kempu vyjíždíme těsně po jejím otevření, chceme toho dnes stihnout co nejvíce. Co v Krugeru dělat jiného než od ráno do večera pozorovat divokou zvěř, někdy je jí více někdy méně. Sloni, žirafy, zebry, antilopy, šelmy, jak se v průvodcích píše, Krueger je Noemova archa Afriky.

K bráně Shingwedzi našeho dalšího ubytování dorážíme akorát včas, v krámě je ještě otevřeno. Nakoupíme steaky k večeři a hurá do bazénu. I přes krátké vyklizení bazénu způsobeném hadem ve vodě, byla noční koupel parádní. Večerní pivo, grilování steaků a pozorování Hyen za plotem, hvězdy nad hlavou, nádherná africká noc. Další pozorovací den nám zpestřila Mamba plazící se přes cestu, stádo slonu na cestě a trochu nervózní slon skovaný v křoví za zatáčkou. Cestou do dalšího kempu proběhla zastávka na vyhlídce nad Olifant river s nádherným pohledem na rozvětvené řečiště.

Balule camp je malý tábor bez velkého zdroje energie. Jediná elektřina ze solárních panelů napájí el. plot chránící osazenstvo před divokou zvěří. V celém kempu se svítilo jen petrolejkou, svíčkou nebo baterkou. Noční hygiena stála opravdu za to. Poslední večer v Krugeru, kemp Pretoriuskop je celkem plný. Osazenstvo kempu sledovalo Jihoafrické mistrovství světa v kriketu na televizi u bazénu, televize řvala co mohla, ale pářící žáby v bazénu neměla šanci překřičet.

Další den frčíme přes úchvatný kaňon Blyde River a vyhlídku God´s Window do mekky jihoafrického sportovního lezení Waterval Bovenu. Ubytujeme se v nádherném kempu nad útes červeného pískovce. Kemp je úplně prázdný a tak všechny tři bazény jsou jen a jen pro nás. Není co řešit a zdržujeme se zde o něco déle, střídáme lezení s pobyty ve vyhřátém termálním, minerálním studeném a sladkovodním bazénu. Občas zajedeme do města na dlabanec. Při jednom lezeckém odpoledni se podařilo drahým polovičkám v rámci oběda a plnění dobrého skutku okrást místní ženu. Při stopu zapomněla peněženku v autě. Odplata nenechala na sebe dlouho čekat a žena v doprovodu provedla razantní čistku vozu. Na další dobrý africký skutek to již tento výlet nevypadá.

Následující dny míříme na jih, nejprve do rezervace jezera St. Lucia, rezervace se slušným počtem hrochů a krokodýlů. Stany stavíme na travičce u břehu jezera a věříme, že sem se hroši pást nepůjdou. Zvládneme trek po „pralese“ a pokračujeme k hranicím Mosambiku do Sodwana Bay. Konečně oceán a koupání. Chceme vegetit u oceánu a tak míříme na jih do Durbanu, cesta se nám trochu zvrtla a tak končíme na farmě v Dračích horách. Farmář a jeho rodina vč. psí smečky akorát sledovala pořad v TV o jeho farmě. Pro změnu opět žádní turisté, užíváme si hory a tak trochu nechápeme fotografie zasněžené farmy.

Přes Witsieshoek Mountain resort, malebný kemp v Dračích horách s nádhernou přírodou míříme zpět do Johannesburgu kde již máme vyřízena víza do Botswany. Vyzvedáváme víza a míříme na sever k hranicím. Cestou přespíme ve zvířecí „ozdravovně“ kde se starají o nalezená a zraněná zvířata.

Hranici překračujeme v Martin´s Drift a přes Francistown míříme na sever do rezervace Moremi v deltě řeky Okavango. Následující den po noci v kempu, kde nás vyplavila noční průtrž, konečně přijíždíme do Maunu vstupní brány do delty. Na druhý pokus s půjčeným autem 4×4 od bodrého místňáka konečně pokračujeme k bráně parku. Platíme poplatky a s křováckým „X..x..x“ dostáváme rady kde se ubytovat. Delta je úchvatná, máme štěstí že je relativně sucho a většina cest je bez větších obtíží sjízdná. Máme celý den na pozorování v kempu se musíme hlásit o sedmé večer.

Při jednom z průjezdů mokřadem nás auto nechá na holičkách. Kuc kuc chcíp,… paráda. Voda natekla kam neměla, během vysoušení nervózně pozorujeme stádo hrochů nedaleko od nás. Pozorování zvěře je v tomto ročním období obtížnější, v deltě mezi hustou vegetací skoro nemožné. Každou větší kaluž projíždíme opatrně a jen díky tomu nevlítneme na jednom z písečných horizontů do stáda slonů. Vypneme motor a čekáme, do zvuku troubení slonů je slyšet řev lva, tak hlasitý a intenzivní že chlupy stojí snad i na noze. Čas plyne a stádo se stále potuluje kolem naší cesty. Sešlápnout plyn a jedem, obří stromy nad hlavou a řev slonů všude kolem nás, jen ať to auto vydrží. Již za soumraku dorážíme do kempu. Trochu nás vyvede z míry absence ochranného plotu, ale co plot, neplot spát se musí.

V Maunu necháváme vydělat místní prcky, umytím našeho auta. Přespíme v kempu a pokračujeme nazpět do Jižní Afriky. Cestu skrz Kalahary občas lemuje shluk supů nad mršinou sraženého osla. Nocujeme v kempu kdesi uprostřed Kalahary. Další den již překračujeme hranice kousek od Gaborone a jedeme strávit poslední noc tohoto výletu do rezervace Pilanesberg.

Filed under: Vejlety do dálek on Listopad 19th, 2009